Po únorovém výletu do Kodaně a březnovém výletu do Vídně jsme se rozhodli vyjet trochu víc na jih. A protože jsme náhodou narazili na relativně cenově neáročný poznávací zájezd do Benátek, který spadal na víkend před Velikonoci (11.-12.4.2009), moc jsme neváhali. A Benátky nás v žádném případě nezklamaly.
Nejprve trocha faktů o Benátkách:
- Benátky jsou hlavním městem severoitalské oblasti Benátsko (Veneto).
- Mají přes 360 000 obyvatel.
- Každý rok je navštíví přibližně 12 milionů turistů z celého světa.
- Město se skládá ze šesti čtvrtí (sestieri): Cannaregio, Castello, San Marco, Dorsoduro, San Polo a Santa Croce. Uprostřed nich se nachází Canal Grande, který je dělí napůl – tři sestieri se nalézají na východním břehu a tři z nich na západním.
- Benátky se rozkládají na 118-ti ostrovech a ostrůvcích, které spojuje cca 400 mostů.
- Symbolem města jsou gondoly a gondoliéři v pruhovaných trikách a kloboucích.
Cesta:
Do Benátek jsme vyrazili s cestovní kanceláří Inter Zbiroh. Vyjeli jsme autobusem v pátek 10.4. 2009 v 18hod. a druhý den jsme do Benátek dorazili někdy před 10 hod. Zpět jsme se vraceli v neděli 12.4.2009 v podvečer (tuším tak v 19hod.) a do ČR jsme přijeli v pondělí v brzkých ranních hodinách. Zájezd nás vyšel cca 3 500 Kč na osobu.
Ubytování: 
Noc ze soboty na neděli jsme strávili v hotelu Arena v Lido di Jesolo, vzdáleném asi hodinu od Benátek. Byl to jednoduše zařízený, ale čistý hotel, který nás překvapil relativně bohatou večeří. Na začátek salát, pak buď polévka minestrone nebo těstoviny, hlavní chod (vepřové plátky se zapečenými bramborami) a nakonec dezert (jablečný koláč nebo zmrzlina, pudink či ovocný kompot).
Prohlídka města:
1.den 
V sobotu ráno jsme dorazili autobusem na Tronchetto, kde jsme museli autobus opustit a vydat se do ostrovního města po vodní cestě. Využili jsme 36-hodinového lístku na lodní dopravu za 23 EUR. Cena se sice nezdá úplně nízká, ale vzhledem k tomu, kolik jsme toho za víkend najezdili, se to vyplatilo.
Zajímavostí je, že v Benátkách jsou všechny nástupní zastávky sice betonové, ale na rozdíl od domů nejsou na kůlech a plují ve vodě, přivázané řetězy k břehu. 
Z Tronchetta jsme pluli kanálem Grande k mostu Rialto, kam jsme dojeli za nějakých 20 minut. Cestou nás provázela hustá mlha, která se ale úderem 11 hodiny rozplynula a pak už nás čekalo jen hřejivé jarní sluníčko. Po cestě k Rialtu jsme projížděli okolo prý nejkrásnějšího benátského paláce Ca d’Oro – Zlatého paláce. Kupodivu není zlatý, ale vykládaný růžovým mramorem a hodně připomíná styl, v jakém je postaven Dóžecí palác. Uvnitř paláce se nachází galerie Franchetti s italskými malbami a plastikami. 
Ponte Rialto je snad nejznámější, ale i nejfotogeničtější most přes Canal Grande. Byl postaven již roku 1592 a to velmi zajímavým způsobem – je rozdělen do 3 uliček, které jsou od sebe odděleny stánky se suvenýry. U mostu je relativně velké stanoviště gondoliérů. Z mostu je výhled na kostelík San Giacomo di Rialto a jen pár kroků směrem na západ se nachází Rialtská tržnice. 
K tržici se dostanete uličkou plnou stánků se suvenýry, šperky, zdobnými karnevalovými maskami (ty tu najdete na každém rohu) a také občerstvením. Rialtskou tržnici je dobré navštívit v dopoledních hodinách, protože později už budete jen koukat na prázdné stánky. Toto je snad jediné místo, kde uvidíte ty pravé Benátčany. Prochází tu mezi stánky s ovocem, zeleninou, ale hlavně se koncentrují na rybím trhu, který svou bohatostí nejednoho překvapí.
Po cestě na tržnici jsme na pravé straně minuli Palazzo dei Camerlenghi ze 16.století. Ten dříve který sloužil jako finanční soud. Benátští obchodníci v něm soudili různé finanční prohřešky a přímo v budově bylo i vězení.
Z tržnice jsme pak pokačovali úzkými uličkami a mosty přes kanály až na najznámější benátské náměstí – Náměstí Sv. Marka. Na něm jsou ty nejnavštěvovanější památky z celých Benátek – Dóžecí palác, Bazilika sv.Marka, Orloj a Kampanila.
- Orloj
- Dóžecí palác
- Bazilika Sv.Marka
Bazilika sv.Marka je zbobná stavba s pěti kupolemi, inspirovaná byzantským slohem. Zevnitř i zvnějšku je dekorovaná mnoha mozaikami a freskami. Vstup dovnitř je zdarma a tak se připravte na dlouhé fronty. Placená je ale například Pokladnice či vstup na vyhlídkové terasy.
Torre dell Orologio neboli orloj se nachází na severní části náměstí. Byl postaven v 15.století a každou celou hodinu odbíjejí dvě sochy na vrcholu.
Na jižní straně náměstí směrem k moři stojí Dva sloupy. Před staletími mezi nimi probíhaly popravy a tak se dodnes traduje, že kdo mezi nimi projde, bude mít smůlu.
Západní část náměstí tvoří tzv. Procuratie Nuove a Procuratie Vecchie – tedy nová a stará prokurácie, kde najdete množství barů, kaváren a obchůdků. V jejich čele je Muzeum Correr s historickými předměty a uměním spojenými s Benátkami.
- Kampanila
- Výhled z Kampanily
- Výhled z Kampanily
Po Kampanile jsme se odpojili od průvodkyně, která brala zbytek zájezdu na zmíněný San Giorgio Maggiore, na jehož věž se také dá vyšplhat, a zamířili do uliček pryč od turistů. Zde už jen stručně zmíním další body naší trasy, které určitě stojí za návštěvu:
- Divadlo La Fenice - nejstarší divadlo v Benátkách
- Kostel sv.Štěpána
- Ca’Dario – “Proketý dům”
- Palazzo Grassi
- Galeria Academia
- Palazzo Contarini del Bovolo
- Divadlo La Fenice
- Santa Maria della Salute
- Námořní muzeum
- San Giorgio Maggiore
- Gondoly
2.den
Druhý den byl na plánu výlet na ostrovy Murano a Burano. Po snídani jsme vyrazili z Lido di Jesolo do Punta Sabbioni, kde jsme nechali bus a nasedli na loď směr Burano.
- Loď na ostrov Burano
- Výhled na Burano
- Procházka Buranem
- Příjezd k Muranu
- Basilica del Santa Maria e Donato
- Murano
Po výstupu z lodi na zastávce Venezia Fondamenta Nuove jsme prošli kolem krásného jezuitského kostela Gesuiti a pokračovali do vylidněných uliček vnitřních Benátek. Je zajímavé, jak stačí jen trochu sejít z hlavních ulic a najednou si můžete užívat tu pravou atmosféru Benátek – tiché kanály, kostely všech možných stylů, domy, kterým kvůli vysoké vlhkosti začíná opadávat omítka…
Další kroky nás zavedly ke kostelu Chiesa della Madonna dell’Orto či k domu malíře Tintoretta. Okouzlilo nás také prostředí vůbec první židovské čtvrti z roku 1516 – Ghetto Nuove. Překvapilo nás, že slovo ghetto pochází z italštiny a znamená “slévárna”. Ona první židovská čtvrť byla na místě bývalé slévárny, kam byli nuceně sestěhováni židé z celých Benátek.
Jen kousíček od ghetta jsme si zašli do krásné pizzerie, pak do nedalekého zastrčeného parčíku a nakonec skončili na vlakovém nádraží u kostela Santa Maria di Nazareth.
Pak už jsme se musel vrátit na Náměstí sv.Marka, kde na nás čekala průvodkyně a zbytek zájezdu. Domů jsme odjížděli v podvečer, kdy Benátky získávají svou další, romantickou tvář.
Tipy a postřehy:
Benátky jsou známým turistickým cílem, takže je třeba počítat s tím, že minimálně na některých místech si jich užijete pěkné davy. Platí to zejména pro různé prázdniny či svátky.
Ale i o velikonocích, kdy Benátky zažívají snad největší nápor stačilo opustit Náměstí sv.Marka a měli jste některé uličky jen sami pro sebe.
Pokud si chcete koupit nějaký ten suvenýr, koluje fáma, že ty nejdražší najdete na Náměstí sv.Marka. Ale my třeba nejlevnější pohledy nebo magnetky koupili na vrcholu Kampanily, která je uprostřed náměstí. A i ostatní věci vycházely víceméně cenově stejně jako jinde. Maximálně o Euro navíc.
Jako suvenýr-dárek se nám osvědčily náušnice nebo přívěsky s karnevalovými maskami. Jsou stylové a dají se sehnat třeba už za 3,5 EUR. Nejvíc jich mají na v uličce mezi Rialtským mostem a tržnicí.
A kdybyste chtěli něco většího, tak všude budete mít na výběr ze stovek karnevalových masek různých tvarů i velikostí. Doporučujeme do nich investovat tak 25 EUR, za něž se prodávají ty větší a umně zdobené. My neodolali:-).
Nezapomeňte se stavit také v některé z mnohých restaurací. Nám se osvědčila pizzerie s výhledem na kostel San Geremia, kousek od Palazzo Labia a jen pár desítek metrů od Ghetto Nuove. Pizza vyšla na 8-12 EUR.
Určitě vyražte do židovské čtvrti. Najdete tu synagogy a také potomky původních obyvatel, které můžete běžně potkat na ulici. Jasně, svoji roli v tom hraje marketing – ale i tak má ghetto svoji jedinečnou atmosféru.
V žádném případě nevynechejte návštěvu ostrovů Murano a Burano. Oba ostrovy jsou jedinečné svojí atmosférou a taky minimálně v dopoledních hodinách nabízejí větší klid než samotné centrum Benátek.
Určitě se nezapomeňte svézt vodním taxíkem – tzv. vaporettem. Je to velmi efektivní způsob dopravy a hlavně z něj máte skvělý výhled na památky.
Běžte se určitě podívat na Náměstí sv.Marka a když budete mít čas, zkuste si vystát frontu do Baziliky nebo Dóžecího paláce. Fronty sice vypadají hrozivě, ale postupují celkem rychle.
V případě dešťů se připravte, že Benátky budou pod vodou a budete muset chodit po můstcích, které vám mohou značně zkomplikovat prohlídku města. Ale i tak se to dá zvládnout.
